NE/PRODLUŽOVÁNÍ POVOLENÍ K ZAMĚSTNÁNÍ

V současné době žije v České republice 428.000 migrantů. Z nich přes 60.000 tvoří lidé, kteří přišli do České republiky za prací, získali pracovní povolení, ale nemají právo trvalého pobytu. Jde zejména o občany Ukrajiny, Vietnamu, Ruska, Moldavska a Mongolska. Za poslední rok dalších 60.000 migrantů ze třetích zemí o zaměstnání v ČR přišlo.

Česká republika v dobách hospodářské konjunktury umožnila najímat desetitisíce zahraničních dělníků. Vláda a některé další veřejné instituce České republiky se zřejmě domnívaly, že prosperitu českého hospodářství nic nenaruší. V současné době však – pod tlakem ekonomické krize – přistupují k represi. Opatření státu jsou populistická a krátkozraká a poškozují nejen migranty samotné, ale v důsledku i ekonomiku naší země.

V březnu 2010 vydalo Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (MPSV) pokyn úřadům práce, aby přestaly vydávat pracovní povolení pro migranty ze třetích zemí a aby pokud možno omezily i jejich prodlužování. Tím chce stát dosáhnout toho, aby migranti ztratili možnost v ČR legálně pobývat a aby museli vycestovat.

Rozumíme rozhodnutí přestat vydávat pracovní povolení novým cizincům. Ale nepovolování práce cizincům, kteří v ČR již jsou, vnímáme jako problematické. Pracovní místo, na které získal povolení migrant ze třetí země, bylo nebo mělo být předtím dlouhodobě bezvýsledně nabízeno uchazeči z ČR nebo EU. Pokud za těchto podmínek někdo pracovní místo získal, je nemorální mu jej teď brát, zejména pokud zde již tři nebo čtyři roky žije. Pracovní migranti nejsou pracovní stroje, které se přivezou a využijí za konjunktury, a vypnou a odvezou za krize. Jsou to lidé, a není možné s nimi jednat a ovládat jejich životy pouze na základě okamžitých pohnutek a krátkodobých tlaků.

Mnoho migrantů se kvůli strategii MPSV dostane do obtížné životní situace, někteří dokonce do nelegální pozice. Je všeobecně známo, že mnoho migrantů za své pracovní místo zaplatilo zprostředkovateli značné sumy (i tisíce dolarů), a dokud dluh nesplatí, nemohou český trh práce opustit. A to i za cenu, že na něm budou nelegálně, a tedy téměř jistě v pozici vykořisťovaného novodobého otroka bez možnosti domáhat se jakýchkoliv práv.

Obáváme se, že výsledkem rozhodnutí neprodlužovat migrantům povolení k zaměstnání nebude snížení nezaměstnanosti občanů ČR a EU, ale pouze osobní neštěstí jednotlivých migrantů. Neexistuje totiž žádná analýza, která by ukazovala, že čeští nezaměstnaní uvolněná místa migrantů přijmou, a ani není vedena evidence, co se s uvolněnými pracovními místy stane. Postup MPSV tedy nelze vnímat jako koncepční, dlouhodobě efektivní ani etické řešení nezaměstnanosti. Proto proti němu protestujeme.

NEVÝHODY PRO ČESKÝ STÁT A ZAMĚSTNAVATELE

Paradoxem je, že ze současné politiky neprofitují ani zaměstnavatelé: mají ztratit zkušené a motivované zaměstnance bez jistoty, že vůbec najdou náhradu. Někteří zaměstnavatelé se snaží vyškolené a spolehlivé zaměstnance udržet – třeba v rámci nelegálního „švarcsystému“. Stejná práce je v tom případě vykonávána na živnostenský list a pracovník není z hlediska práva zaměstnancem, ale živnostníkem. Protože je ale tzv. švarcsystém zakázán, je migrant vystaven vysokému riziku kontrol a postihů, které mohou vést k ukončení jeho pobytu na území.

Nezměnit si typ pobytu na podnikatelský a zůstat pracovat nelegálně však s sebou nese rizika ještě větší. Nelegálně pobývající migranti jsou zcela vydáni napospas svým zaměstnavatelům, ale i dalším zprostředkovatelům, kteří jim pomáhají pobyt a práci zajistit. Jen obtížně se mohou domáhat jakýchkoliv práv a často nemají dost prostředků, známostí ani sil, aby se ze své závislé a podřízené pozice vymanili.

Vedle toho má nelegální pobyt a práce migrantů nevýhody i pro stát: pokud bude do nelegality nebo pololegality zatlačeno mnoho migrantů, nebudou platit daně, ani povinné odvody. Ztráty jsou konkrétně vyjádřitelné a nejsou malé.

Příklad výše celkových měsíčních odvodů ze mzdy 8 000 Kč hrubého:

2 520 Kč = pojistné na sociální zabezpečení

1 080 Kč = pojistné na veřejné zdravotní pojištění

Pouze odvody (zaměstnance i zaměstnavatele) z minimální mzdy dosahují 43 000 Kč ročně u každého zaměstnance. Za 60 tisíc takových cizinců by stát na odvodech získal přes 2,5 miliardy korun.

Celkové odvody za zaměstnance se mzdou 15 000 Kč pak činí ročně 81 000 Kč. 60 tisíc legálně zaměstnaných migrantů s obdobným příjmem tedy znamená celkové odvody přes 4,8 miliardy Kč a další minimálně miliardu na daních.

Za finanční ztráty státu lze považovat i náklady spojené s eventuelním vyhoštěním nelegálních migrantů.

Příklad výše průměrných nákladů na správní vyhoštění:

40.000 Kč = náklady na jednoho vyhoštěného cizince

Stát bude tedy na neprodlužování povolení tratit proto, že o miliardy méně vydělá na odvodech a daních, a také proto, že do nuceného odchodu migrantů musí investovat. Ve finančním zájmu státu jsou legálně pracující migranti, a ne nákladné vyhošťování těch, které stát zcela zbytečně do nelegality dotlačil

PLÝTVÁNÍ POTENCIÁLEM MIGRANTŮ

Opatření MPSV vede i k plýtvání profesionálním a integračním potenciálem migrantů. Místo aby cizinci mohli legálně a odpovědně vykonávat svou profesi, jsou někteří z nich nuceni hledat a přijímat jakékoliv zaměstnání, aby si udrželi možnost zůstat v ČR, kde jsou již usazeni.

Tito lidé logicky profesně ztrácejí. Ať je jejich práce více či méně kvalifikovaná, nemožnost si kvalifikaci udržet vede ke ztrátě kontaktu s oborem a poklesu profesionálního výkonu, což je pro další uplatnění na pracovním trhu velmi handicapující.

Mnozí migranti již dobře umějí česky, mají v ČR rodiny a jsou integrovaní do české společnosti. Lze předpokládat, že po skončení krize bude český trh práce opět potřebovat a nabírat nové migranty. Ti však celý proces integrace budou muset začít od nuly, a pokrok a integrace současných migrantů, kteří ČR nuceně opustí, přijdou vniveč.