Pevnost Evropa: Imigrační úředníci vyhostili poslance

Belgičtí imigrační úředníci odmítli vpustit do země poslance filipínského parlamentu Waldena Bella bez víza, přestože má diplomatický pas. Nejen velvyslanectví Filipín a Vlámská koalice rozvojových organizací, ale i belgické Ministertvo zahraničních věcí podpořily žádost o udělení víza na hranicích, belgické Ministerstvo vnitra se však postavilo proti a Walden Bello byl donucen odletět nejbližším letadlem do Spojených států amerických; do Chicaga místo New Jersey, odkud přiletěl.

Walden Bello je poslancem filipínského parlamentu a profesorem sociologie a veřejné zprávy na Filipínské univerzitě v Dilimanu. Ze Spojených států amerických, kde přednáší na Binghamtonské univerzitě, přiletěl 4. května 2012 na mezinárodní konferenci Evropská unie v krizi, pořádanou v Bruselu organizací Dohled nad korporátní Evropou (Corporate Europe Observatory, CEO). Přestože pravidla shengenského prostoru umožňují držitelům diplomatického pasu vstup bez víza, imigrační úředníci na letišti Zaventem odmítli Waldena Bella do Belgie bez víza vpustit. Žádost o udělení víza na hranicích podpořily Vlámská koalice rozvojových organizací, velvyslanectví Filipín v Belgii i Diplomatický protokol Ministerstva zahraničních věcí Belgie, necméně belgické Ministerstvo vnitra ji zamítlo a Walden Bello byl donucen odcestovat neprodleně do USA.

K incidentu vydaly prohlášení například CEO nebo Transnational Institute.

Rok draka

23. ledna 2012 začíná nový lunární rok, rok draka.

Iniciativa Ne rasismu při té příležitosti vyzývá: Popřejme Vietnamcům do nového roku!

Jak na to radí video na Jú tubě.

Kromě Vietnamců, jedné z nejpočetnějších národnostních menšin v Česku, slaví lunární Nový rok přinejmenším Číňané, Korejci a Japonci. Tibeťané a Mongolové očekávají rovněž rok draka, ale podle lunisolárního kalendáře až 22. února.

Naděje uprchlíků?

Oleksandr Tymošenko, manžel nedávno odsouzené bývalé premiérky Ukrajiny Julije Tymošenkové, dostal v České republice azyl. Řada komentářů se zabývá otázkami, nakolik si jej zaslouží nebo jak toto rozhodnutí ovlivní naše vztahy s Ukrajinou. Mnohem menší pozornost vzbudila jiná mimořádnost: Oleksandr Tymošenko dostal azyl neobvykle rychle.

Podle Ministerstva vnitra požádal Oleksandr Tymošenko o azyl před třemi měsíci, proto by se člověku neznalému praxe mohlo zdát, že ministertsvo naopak v jeho případě vyčerpalo zákonnou lhůtu pro rozhodnutí. Ve skutečnosti je to však rychlost zcela výjimečná. Toho si povšimly Barbora Říhová a Petra Procházková v Lidových novinách 10. ledna 2011. Na straně 2 v článku „Obyčejní lidé čekají na azyl roky. Marně‟ píšou:

„O tom, zda Česko azyl udělí, či nikoli, rozhoduje ministerstvo vnitra. Řádná lhůta pro vyřízení je tři měsíce. Lidem, kteří žádají o mezinárodní ochranu, ať už kvůli politické situaci v jejich rodné zemi nebo kvůli problémům zapříčiněným vyznáním či národností, pak ale zpravidla chodí poštou dopisy s oznámením, že vnitro datum rozhodnutí odkládá.‟

Žadatelé o azyl tráví měsíce i roky svého čekání ubytováni v azylových střediscích, kde dostávají stravu, základní hygienické potřeby, zdravotní péči a kapesné, jehož výši dnes platné právní předpisy stanoví na 30 Kč denně, tedy asi 900 Kč měsíčně. Prací v azylovém středisku, nejvýše 12 hodin měsíčně, si žadatel může přivydělat částku nejvýše rovnou kapesnému; pracovní povolení nedostane, hledat si řádné zaměstnání nesmí. Jak uvádí článek, pobyt v azylových střediscích zpestřují žadatelům časté policejní prohlídky, hlídky se psy chodí na návštěvu obvykle ve čtyři hodiny ráno. Žadatelé o azyl sice mají právo azylové středisko opustit, odchodem ovšem ztrácejí nárok na všechno kromě zdravotní péče; zákon předepisuje pouze horní mez (nejvýše 1,6 násobek životního minima) pro příspěvek, který Ministerstvo vnitra může takovému žadateli o azyl poskytnout, uzná-li za vhodné, a omezuje dobu vyplácení takového příspěvku na nejvýše tři měsíce.

Většina žádostí o azyl je po několika odkladech rozhodnutí nakonec zamítnuta. Žadatelé se proti tomu mohou odvolat k soudu, mohou až do rozhodnutí soudu setrvat na území České republiky a je jim i nadále poskytováno ubytování v azylových střediscích, ale ztrácejí nárok na kapesné.

Naše zákony a Ministerstvo vnitra tak nutí žadatele o azyl dlouhé měsíce i roky pasivně bezmocně čekat v postavení neplnoprávných podlidí. Poněkud cynicky tak zní, když ředitel Odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra říká reportérkám, „že už samotnou žádostí se člověku dostává ochrany, která je na úrovni uděleného azylu.‟

Na závěr Deštníkového pochodu ve Světový den uprchlíků 20. června 2011 předali zástupci občanských iniciativ Úřadu vlády petici žádající azylové řízení urychlit. Nezbývá než doufat, že rychlé, a navíc kladné vyřízení žádosti Oleksandra Tymošenka je první vlaštovkou nového, vstřícnějšího přístupu Ministerstva vnitra k uprchlíkům